Organizace povodňové ochrany v ČR > Struktura řízení povodňové ochrany

Ochrana před povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikována ve dvou časových úrovních:

a)mimo povodeň jsou povodňovými orgány:

•orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

•obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

•krajské úřady

•Ministerstvo životního prostředí,

b)po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

•povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,

•povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

•povodňové komise krajů,

•Ústřední povodňová komise.

Povodňové komise (dále jen PK) zřizují orgány veřejné správy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně. Obce zřizují povodňové komise tehdy, pokud je v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise obce je její starosta a tato funkce je nepřenosná. Starosta bude vždy předsedou povodňové komise, může však např. statutem rozdělit kompetence jednotlivým členů, Povodňové komise mohou také k plnění svých operativních úkolů vytvářet pracovní štáby.

V době povodně, která svým rozsahem přesáhne územní obvod povodňového orgánu nižšího stupně, nebo v případech, kdy povodňový orgán nižšího stupně nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření a není vyhlášen krizový stav, převezme řízení ochrany před povodněmi povodňový orgán vyššího stupně s tím, že oznámí datum a čas převzetí, rozsah spolupráce. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné a provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

V případě vyhlášení krizových stavů podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, přecházejí oprávnění a povinnosti povodňových orgánů na místně příslušné orgány krizového řízení, ÚPK se stává součástí Ústředního krizového štábu.

Ostatními účastníky povodňové ochrany, kteří se podílejí na ochraně před povodněmi v daném území jsou zejména:

•správci významných vodních toků,

•správci drobných vodních toků,

•vlastníci (uživatelé) nebo správci objektů na vodních tocích,

•pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ,

•vlastníci (uživatelé) a správci nemovitostí v ohroženém území,

•hasičské záchranné sbory a jednotky požární ochrany,

•útvary Policie ČR,

•složky Armády ČR,

•orgány ochrany veřejného zdraví,

•organizace pověřená prováděním technickobezpečnostního dohledu na vodních dílech,

•další subjekty, které mohou pomoci např. dopravními prostředky, těžkou mechanizací atd.

Zapojení ostatních účastníků ochrany před povodněmi závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínkách. Zástupci nejdůležitějších subjektů jsou obvykle členy příslušné povodňové komise. Při povodni postupují podle vlastních povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů. Koordinace opatření, která mohou ovlivnit odtokové poměry v rámci oblastí povodí, je zajišťována z úrovně správců významných vodních toků (jednotlivé státní podniky Povodí), k jejichž odbornému stanovisku jsou povodňové orgány povinny přihlížet. Zapojení složek Ministerstva vnitra, popř. Armády ČR do záchranných nebo zabezpečovacích pracích se děje na žádost povodňových orgánů.