Povodňová charakteristika území ČR > Operativní řízení vodohospodářských procesů v době povodní

Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo odlehčením, pokud je technicky umožněno převést část vody do jiného povodí. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní nádrž, nejúčinnější je však u těch nádrží, které mají vyčleněný ochranný (retenční) prostor. Pro transformační účinek nádrže na snížení povodně v dolním úseku toku je rozhodující poměrná velikost ochranného objemu nádrže k objemu povodňové vlny převyšující objem neškodného průtoku, velikost povodňového přítoku z mezipovodí ke kritickému profilu, kapacita a stav manipulačních uzávěrů vodního díla a správné řízení manipulací.

V České republice je 35 nádrží s vymezeným ovladatelným ochranným objemem nad 1 mil. m3 (viz Seznam nádrží významných pro ochranu před povodněmi). Většinou se jedná o víceúčelové nádrže. Při řízení jejich provozu je třeba dbát na ostatní účely, jako jsou zásobní a hydroenergetické, zejména při rozhodování o předvypouštění nádrže. Za povodně jsou ovšem hlediska povodňové ochrany při řízení provozu nádrže rozhodující. Pravidla řízení pro každou konkrétní nádrž nebo soustavu nádrží jsou zakotvena v manipulačních řádech. Provoz většiny rozhodujících nádrží a ostatních vodních děl je řízen vodohospodářskými dispečinky jednotlivých správců významných vodních toků, případně je řešena spolupráce s dalšími vlastníky (uživateli) nebo správci významných vodních děl.