<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Povodňová charakteristika území ČR > Přirozené povodně

•zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se nejvíce vyskytují na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků (např. povodeň v březnu 1981- horní a střední Labe, povodí Ohře, horní Morava, povodeň v březnu 2000 - povodí Jizery a horního Labe, povodeň v březnu 2006 – povodí středního Labe, Sázavy, Lužnice, Moravy a Dyje)

•letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (např. povodeň v červenci 1981 - povodí Berounky, Vltavy a Labe, povodeň v srpnu 1985 - povodí Odry, Moravy a Dyje, povodeň v červenci 1997 - povodí Moravy, Odry a horního Labe, povodeň v srpnu 2002 - povodí Vltavy, dolního Labe a Dyje, povodeň v roce srpnu 2010 - povodí Černé Nisy, Kamenice, Mandavy, povodeň v roce 2013 - povodí Vltavy, horního a středního Labe).

•letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (často i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích (např. povodeň v červnu 1979 - Stěnava a horní Metuje, povodeň v červenci 1979 a červenci 1987 - Jílovský potok, povodeň v červenci 1987 - Dřevnice a Vsetínská Bečva, povodeň v červenci 1998 na Rychnovsku, červen 2009 na Novojíčínsku a Jesenicku).
Někdy se lokální přívalové srážky vyskytnou v kombinaci s regionální srážkou a místně ještě průběh povodně zhorší, příklad – srpen 2002 na Českokrumlovsku, srpen 2010 na Frýdlantsku, červen 2013 ve středních Čechách.

•zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (např. ledové jevy v lednu 1982 - Berounka, Cidlina, Ohře, v únoru 1985 - povodí Moravy, Dyje, Sázavy). V posledních letech nejsou tyto povodně pozorovány, patrně v důsledku výskytu dočasně teplejších období a přechodného tání během zimy.

 

Pro vznik přirozených povodní jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Povodně přicházející ze zahraničí mohou připadat v úvahu v povodí Ohře na Ohři (přítok do nádrže Skalka) a Odravě (přítok do nádrže Jesenice) a na Dyji (přítok do nádrže Vranov).